Všechny velikosti
Velké
Malé
Barevné
Černobílé
Jen barevné
od pomnožných jmen místních zakončených – ICE je nutno odlišovat místní jména, která mají stejné zakončení, ale jsou v tvaru jednotného čísla, např. (ta) Sušice, Březnice, Bystřice, Skalice, Lomnice, Kamenice, Tatenice,… stejně jako pomnožná jména místní zakončená –ICE se skloňují jména svátků Vánoce, Velikonoce (Vánoc, Vánocům, Vánocích, Vánocemi) Členy, které nejsou vyjádřeny, nadále v ZVS fungují. Nevyjádřený podmět určuje číslo a jmenný rod přísudkového slovesa, nevyjádřený dativní objekt (druhý příklad) zůstává součástí sémantiky dané věty, protože DIKTOVAT je zde předříkávat něco někomu (k zapsání) . Nejde vlastně o redukci ZVS, protože ta zůstává stále táž, nýbrž o redukované v y j á d ř e n í ZVS. Oba výše uvedené typy redukovaného vyjádření jsou v češtině v podstatě pravidelnou, gramatikalizovanou záležitostí (zejména to platí o nevyjadřování podmětu). Od nich je třeba odlišovat příležitostné, jen v určitých konkrétních situacích přijatelné redukování, jehož výsledkem mohou být výpovědi nevětné: (KDE JSI HO POTKAL ) - (POTKAL JSEM HO) NA NÁDRAŽÍ. O jakou ZVS v takových případech jde, můžeme pouze usuzovat. Bez znalosti kontextu a situace nejsou takovéto redukované výpovědi plně srozumitelné. Např. výpověď DVĚ KÁVY A ZMRZLINU může být odpovědí na otázku CO SI BUDETE PŘÁT , ale také sdělením (PLATÍM) DVĚ KÁVY A ZMRZLINU apod. Za ekonomický růst (economic growth) je považováno dlouhodobé zvyšování potenciálního produktu, obvykle měřeného pomocí HDP či HNP ve stálých cenách. (Krátkodobě hovoříme o expanzi) Ekonomický růst aproximuje: ekonomickou sílu národní ekonomiky – vyjádřena výší produktu dané země, ekonomickou úroveň společnosti – vyjádřena výší produktu na jednoho obyvatele, produktivitu národní ekonomiky – výše produkce na jednu výdělečně činnou osobu. O ekonomickém růstu hovoříme v praxi tehdy, jestliže reálný HDP (HNP) v roce t+1 je vyšší než v roce předcházejícím (t), neboli: HDPt+1 - HDPt 0. Ekonomický růst tedy vyjadřuje zvětšování (produkční) kapacity ekonomiky, neboli růst potenciálního produktu. (ten se však díky obtížnému měření často odvozuje od růstu skutečného reálného produktu) Hospodářským (ekonomickým) růstem se rozumí vzestup hospodářského potenciálu země, ke kterému dochází v souvislosti s kvantitativním zvyšováním (růstem) potenciálního hrubého domácího produktu. Při sledování růstu produktu je proto třeba odlišovat dvojí situaci: 1) Jedná se o zvýšení krátkodobé, které je po určité době vystřídané poklesem produktu. 2) Jedná se o dlouhodobý trend spojený obvykle s víceméně plynulým zvyšováním produkčních možností ekonomiky. V prvním případě jde o růst skutečného produktu ve smyslu jeho cyklického kolísání, ve druhém případě jde o dlouhodobý růst potenciálního produktu, neboli o hospodářský růst.