• Všechny velikosti
  • Velké
  • Malé
  • Barevné
  • Černobílé
  • Jen barevné
Plánování (Auditní strategie, plány auditů) Audit designace. Audity operací. Audity systému. Audity účetní závěrky. Audity dle požadavků Evropské komise. Reporting. Koordinace auditů s Evropským účetním dvorem a Evropskou komisí. Poradenská a konzultační činnost. Cílem auditu operace je ověřit dosažení cílů projektu při dodržení všech pravidel a postupů, tj. zejména: - Soulad realizace projektu s právním aktem o poskytnutí dotace. - Způsobilost výdajů. - Soulad realizace projektu s pravidly pro projekty generující příjmy. - Soulad realizace projektu s právními předpisy EU a ČR, zejména: Zadávání veřejných zakázek, Účetnictví, Veřejné podpory, Ochrany životního prostředí, Rovných příležitostí, Soulad realizace projektu s pravidly pro publicitu, Naplnění příslušných monitorovacích ukazatelů. Cílem auditu systému je ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému operačního programu. Cílem auditu účetní závěrky je ověřit, že účetní závěrka operačního programu poskytuje přiměřenou jistotu, pokud jde o úplnost, přesnost a pravdivost částek vykázaných v účetních závěrkách zpracovaných Platebním a certifikačním orgánem. Audity dle požadavků Evropské komise, jedná se o audity, které si „objedná Evropská komise u auditního orgánu, v minulosti se jednalo o audity zdravotnictví, IT nebo o audit Farmy Čapí hnízdo. Reporting se skládá z: výroční kontrolní zprávy, kde se uvádějící hlavní zjištění auditů provedených, včetně zjištění ohledně nedostatků v systémech řízení a kontroly, a navrhovaná a provedená nápravná opatření, výroku auditora, že řídící a kontrolní systém funguje účinně a poskytuje přiměřené ujištění, že výkazy výdajů předložené Evropské komisi jsou správné a transakce legální a řádné. Poradenská a konzultační činnost je poskytována jak vůči externím subjektům, tak uvnitř Ministerstva financí pro ostatní útvary. Příkladem můžou být konzultace poskytované Centrální harmonizační jednotce. Auditní orgán dále poskytoval názor řídícím orgánům na vhodné zapracování nařízení do řídící dokumentace, příkladem může být využívání systému Arachne. Představení Auditního orgánu.
Plánování (Auditní strategie, plány auditů) Audit designace. Audity operací. Audity systému. Audity účetní závěrky. Audity dle požadavků Evropské komise. Reporting. Koordinace auditů s Evropským účetním dvorem a Evropskou komisí. Poradenská a konzultační činnost. Cílem auditu operace je ověřit dosažení cílů projektu při dodržení všech pravidel a postupů, tj. zejména: - Soulad realizace projektu s právním aktem o poskytnutí dotace. - Způsobilost výdajů. - Soulad realizace projektu s pravidly pro projekty generující příjmy. - Soulad realizace projektu s právními předpisy EU a ČR, zejména: Zadávání veřejných zakázek, Účetnictví, Veřejné podpory, Ochrany životního prostředí, Rovných příležitostí, Soulad realizace projektu s pravidly pro publicitu, Naplnění příslušných monitorovacích ukazatelů. Cílem auditu systému je ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému operačního programu. Cílem auditu účetní závěrky je ověřit, že účetní závěrka operačního programu poskytuje přiměřenou jistotu, pokud jde o úplnost, přesnost a pravdivost částek vykázaných v účetních závěrkách zpracovaných Platebním a certifikačním orgánem. Audity dle požadavků Evropské komise, jedná se o audity, které si „objedná Evropská komise u auditního orgánu, v minulosti se jednalo o audity zdravotnictví, IT nebo o audit Farmy Čapí hnízdo. Reporting se skládá z: výroční kontrolní zprávy, kde se uvádějící hlavní zjištění auditů provedených, včetně zjištění ohledně nedostatků v systémech řízení a kontroly, a navrhovaná a provedená nápravná opatření, výroku auditora, že řídící a kontrolní systém funguje účinně a poskytuje přiměřené ujištění, že výkazy výdajů předložené Evropské komisi jsou správné a transakce legální a řádné. Poradenská a konzultační činnost je poskytována jak vůči externím subjektům, tak uvnitř Ministerstva financí pro ostatní útvary. Příkladem můžou být konzultace poskytované Centrální harmonizační jednotce. Auditní orgán dále poskytoval názor řídícím orgánům na vhodné zapracování nařízení do řídící dokumentace, příkladem může být využívání systému Arachne. Představení Auditního orgánu.
Povinnost informovat klienta – čl. 1 AML Usnesení. Informace o povinnostech souvisejících s AML předpisy. Povinnost identifikovat klienta - § 8. Pokud je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku EUR. Při podezřelém obchodu. Zjištění, zda klient není politicky exponovanou osobou. Povinnost součinnosti klienta při identifikaci. Povinnost informovat klienta. Je samozřejmě v zájmu advokáta, aby klienta informoval o tom, jaké jsou jeho povinnosti v souvislosti s AML předpisy. Lze to považovat zejména za preventivní opatření. Zároveň však tato povinnost vyplývá z čl. 1 odst. 3 AML Usnesení. Před započetím vztahu s klientem by jej měl advokát informovat, že bude muset provádět jeho identifikaci, kontrolu, v určitých případech, že bude muset odmítnout splnění jeho pokynů, nebo dokonce, že bude muset oznámit podezřelý obchod Finančnímu analytickému úřadu prostřednictvím České advokátní komory. Povinnost informovat klienta je možné splnit zejména ve smlouvě o právních službách nebo ve všeobecných obchodních podmínkách, případně ve smlouvě o advokátní úschově nebo samostatným dopisem. Je také možné informovat klienty obecným způsobem na webových stránkách advokátní kanceláře. § 24 odst. 2 - Povinné osoby poskytnou klientům před navázáním obchodního vztahu nebo provedením obchodu mimo obchodní vztah informace požadované podle zákona o ochraně osobních údajů. Tyto informace obsahují zejména obecné upozornění týkající se povinnosti povinných osob podle tohoto zákona zpracovávat osobní údaje pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Povinnost identifikovat klienta. Mezi základní povinnosti advokátů při těch sledovaných činnostech, o kterých jsme hovořili před chvílí, patří povinnost identifikovat klienta. Identifikaci fyzické osoby je třeba provádět v zásadě v její fyzické přítomnosti, přičemž z tohoto pravidla existují určité výjimky (§ 11 odst. 8). Pokud provádíme identifikaci fyzické osoby, je potřeba ověřovat její totožnost podle průkazu totožnosti. V této souvislosti doporučuji ověřit platnost průkazu totožnosti v databázi ztracených dokladů. Skutečnosti, které nelze ověřit z průkazu totožnosti, je vhodné doplnit čestným prohlášením klienta, např. pokud ověřujete totožnost podle pasu a potřebujete ověřit také bydliště klienta, tato informace v cestovním pase není a musíte se tedy spolehnout na čestné prohlášení klienta. A zároveň se doporučuje, pokud jde o fyzické osoby podnikatele, prověřovat údaje ve veřejných rejstřících o podnikatelích, jako je například ARES. Pokud jde o právnickou osobu, tak zde zpravidla vycházíme z výpisu z obchodního rejstříku, který je v případě potřeby identifikace skutečných akcionářů potřeba doplnit výpisem ze seznamu akcionářů nebo výpisem ze seznamu společníků, a pokud opět některé skutečnosti není možné ověřit z těchto dokladů, tak je potřeba si vyžádat čestné prohlášení klienta. Již jsem řekl, že pokud děláme identifikaci právnické osoby, vždy je potřeba identifikovat skutečného majitele. V obchodním rejstříku je veden seznam skutečných majitelů právnických osob a pro tuto identifikaci je vhodné si vyžádat výpis z tohoto seznamu. Je potřeba kontrolovat originály dokladů, ze kterých provádíme identifikaci klienta, a také provádět jejich průběžnou kontrolu platnosti a úplnosti v případě dlouhodobě trvajícího vztahu nebo opakujících se obchodů. Doporučuje se kopie dokladů si uchovat ve zvláštním spise. Je-li klient zastoupen na základě plné moci, provádí se identifikace zmocněnce dle výše uvedeného a dále předložením originálu (ověřené kopie) plné moci. Zastoupený nemusí být identifikován, musí však být jednoznačně určen. Za správnost jeho určení ručí zmocněnec. Povinnost součinnosti klienta. Klient je povinen poskytnout součinnost při jeho identifikaci. Jak si řekneme dále, odmítnutí součinnosti ze strany klienta je nutno považovat za podezřelou okolnost, která může vést k těm následkům, o kterých budeme v detailu hovořit dále.
Povinnost informovat klienta – čl. 1 AML Usnesení. Informace o povinnostech souvisejících s AML předpisy. Povinnost identifikovat klienta - § 8. Pokud je zřejmé, že hodnota obchodu překročí částku EUR. Při podezřelém obchodu. Zjištění, zda klient není politicky exponovanou osobou. Povinnost součinnosti klienta při identifikaci. Povinnost informovat klienta. Je samozřejmě v zájmu advokáta, aby klienta informoval o tom, jaké jsou jeho povinnosti v souvislosti s AML předpisy. Lze to považovat zejména za preventivní opatření. Zároveň však tato povinnost vyplývá z čl. 1 odst. 3 AML Usnesení. Před započetím vztahu s klientem by jej měl advokát informovat, že bude muset provádět jeho identifikaci, kontrolu, v určitých případech, že bude muset odmítnout splnění jeho pokynů, nebo dokonce, že bude muset oznámit podezřelý obchod Finančnímu analytickému úřadu prostřednictvím České advokátní komory. Povinnost informovat klienta je možné splnit zejména ve smlouvě o právních službách nebo ve všeobecných obchodních podmínkách, případně ve smlouvě o advokátní úschově nebo samostatným dopisem. Je také možné informovat klienty obecným způsobem na webových stránkách advokátní kanceláře. § 24 odst. 2 - Povinné osoby poskytnou klientům před navázáním obchodního vztahu nebo provedením obchodu mimo obchodní vztah informace požadované podle zákona o ochraně osobních údajů. Tyto informace obsahují zejména obecné upozornění týkající se povinnosti povinných osob podle tohoto zákona zpracovávat osobní údaje pro účely předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Povinnost identifikovat klienta. Mezi základní povinnosti advokátů při těch sledovaných činnostech, o kterých jsme hovořili před chvílí, patří povinnost identifikovat klienta. Identifikaci fyzické osoby je třeba provádět v zásadě v její fyzické přítomnosti, přičemž z tohoto pravidla existují určité výjimky (§ 11 odst. 8). Pokud provádíme identifikaci fyzické osoby, je potřeba ověřovat její totožnost podle průkazu totožnosti. V této souvislosti doporučuji ověřit platnost průkazu totožnosti v databázi ztracených dokladů. Skutečnosti, které nelze ověřit z průkazu totožnosti, je vhodné doplnit čestným prohlášením klienta, např. pokud ověřujete totožnost podle pasu a potřebujete ověřit také bydliště klienta, tato informace v cestovním pase není a musíte se tedy spolehnout na čestné prohlášení klienta. A zároveň se doporučuje, pokud jde o fyzické osoby podnikatele, prověřovat údaje ve veřejných rejstřících o podnikatelích, jako je například ARES. Pokud jde o právnickou osobu, tak zde zpravidla vycházíme z výpisu z obchodního rejstříku, který je v případě potřeby identifikace skutečných akcionářů potřeba doplnit výpisem ze seznamu akcionářů nebo výpisem ze seznamu společníků, a pokud opět některé skutečnosti není možné ověřit z těchto dokladů, tak je potřeba si vyžádat čestné prohlášení klienta. Již jsem řekl, že pokud děláme identifikaci právnické osoby, vždy je potřeba identifikovat skutečného majitele. V obchodním rejstříku je veden seznam skutečných majitelů právnických osob a pro tuto identifikaci je vhodné si vyžádat výpis z tohoto seznamu. Je potřeba kontrolovat originály dokladů, ze kterých provádíme identifikaci klienta, a také provádět jejich průběžnou kontrolu platnosti a úplnosti v případě dlouhodobě trvajícího vztahu nebo opakujících se obchodů. Doporučuje se kopie dokladů si uchovat ve zvláštním spise. Je-li klient zastoupen na základě plné moci, provádí se identifikace zmocněnce dle výše uvedeného a dále předložením originálu (ověřené kopie) plné moci. Zastoupený nemusí být identifikován, musí však být jednoznačně určen. Za správnost jeho určení ručí zmocněnec. Povinnost součinnosti klienta. Klient je povinen poskytnout součinnost při jeho identifikaci. Jak si řekneme dále, odmítnutí součinnosti ze strany klienta je nutno považovat za podezřelou okolnost, která může vést k těm následkům, o kterých budeme v detailu hovořit dále.
Úvodní projekt výzkumu je několika násobnou volbou, jde do jisté míry o vstup do neznáma. a proto se doporučuje, zejména, pokud jde o výzkum nové problematiky – úvodní projekt prověřit předvýzkumem či pilotáží. Jedná se různé formy ověření připravovaného výzkumu. Předvýzkum. Účelem předvýzkumu (minimalizované formy předpokládaného výzkumu) je odzkoušení základní metodiky a nástrojů, které jsme pro výzkum zkonstruovali. Cílem je obvykle testovat srozumitelnost a jednoznačnost otázek. Čteme-li otázky, které zkounstruoval někdo jiný, vidíme nesrozumitelnosti, ale ve svých otázkách je nevidíme. Nejlepší je, když konzultujeme otázky mimo skupiny svých kolegů sociologů, protože ti mají stejně deformované smýšlení, jako my. Zatímco otázka se nám zdá být velice srozumitelnou a jasnou, respondent by ji mohl pochopit jinak či vůbec. Předvýzkum na vzorku cílové populace může toto riziko minimalizovat, i když ne zcela vyloučit. Výhody předvýzkumu: je to příležitost vyzkoušet v praxi výzkumný nástroj a provést potřebné změny. poskytuje výzkumníkovi příležitost seznámit se v úplnosti se sociálním prostředím, v němž bude provádět hlavní šetření. poskytuje výzkumníkovi příležitost předem vyzkoušet, jak bude vypadat analýza sebraných dat, odstranit řadu nepředvídaných problémů, proto by měl provést alespoň dílčí analýzu dat z předvýzkumu. výzkumník má možnost se přesvědčit, zda získaná data budou vhodná pro testování vyslovených hypotéz. výzkumník má poslední možnost zastavit výzkumné šetření a vynaložit finanční prostředky efektivněji.
Úvodní projekt výzkumu je několika násobnou volbou, jde do jisté míry o vstup do neznáma. a proto se doporučuje, zejména, pokud jde o výzkum nové problematiky – úvodní projekt prověřit předvýzkumem či pilotáží. Jedná se různé formy ověření připravovaného výzkumu. Předvýzkum. Účelem předvýzkumu (minimalizované formy předpokládaného výzkumu) je odzkoušení základní metodiky a nástrojů, které jsme pro výzkum zkonstruovali. Cílem je obvykle testovat srozumitelnost a jednoznačnost otázek. Čteme-li otázky, které zkounstruoval někdo jiný, vidíme nesrozumitelnosti, ale ve svých otázkách je nevidíme. Nejlepší je, když konzultujeme otázky mimo skupiny svých kolegů sociologů, protože ti mají stejně deformované smýšlení, jako my. Zatímco otázka se nám zdá být velice srozumitelnou a jasnou, respondent by ji mohl pochopit jinak či vůbec. Předvýzkum na vzorku cílové populace může toto riziko minimalizovat, i když ne zcela vyloučit. Výhody předvýzkumu: je to příležitost vyzkoušet v praxi výzkumný nástroj a provést potřebné změny. poskytuje výzkumníkovi příležitost seznámit se v úplnosti se sociálním prostředím, v němž bude provádět hlavní šetření. poskytuje výzkumníkovi příležitost předem vyzkoušet, jak bude vypadat analýza sebraných dat, odstranit řadu nepředvídaných problémů, proto by měl provést alespoň dílčí analýzu dat z předvýzkumu. výzkumník má možnost se přesvědčit, zda získaná data budou vhodná pro testování vyslovených hypotéz. výzkumník má poslední možnost zastavit výzkumné šetření a vynaložit finanční prostředky efektivněji.
Při pokusu o sdílení polohy došlo k chybě
Více informací
odkazuje na služby nejen od Seznam.cz.

© 1996–2024 Seznam.cz, a.s.

3069/5650