• Všechny velikosti
  • Velké
  • Malé
  • Barevné
  • Černobílé
  • Jen barevné
Jak je to s dostupností léků v České republice? 101 aktuálně Léky a pr ávo nenašla. Podrobná studie by měla sloužit jako jeden z podkladů pro přípravu novely zákona o léčivech. Prvním krokem k usměrnění debaty na dané téma je upřesnění toho, která léčiva na českém trhu jsou a která chybějí a z jakého důvodu tomu tak je. Analýza dat provedená naší společností [10] porovnává celkový počet registrací a počet obchodovaných registrací na českém trhu, a rovněž dostupnost léčiv na českém trhu se seznamem nezbytných léčiv Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO), tab. 1, graf 1−3 [11]. Z vizualizací je zřejmé, že některým léčivým látkám se dostává nebývalé pozornosti: vítězem s nejvyšším počtem 1 190 registrací (48 obchodovaných) se stal pregabalin, lék určený k léčbě úzkostných stavů, neuropatické bolesti a záchvatů. O tento lék je taktéž značný zájem na černém trhu. Nejpočetněji zastoupenými lékovými skupinami jsou přípravky pro nervový systém a dále pak léky pro onemocnění srdce a cév (graf 2). V jiných oborech je výběr a dostupnost léčiv nepoměrně chudší. Příkladem jsou dermatologika, antimikrobiální léčiva – obzvláště pro léčbu mykobakterií, antivirové přípravky, séra, imunoglobuliny a vakcíny, některé skupiny onkologických léčiv, imunosupresiva, anestetika a další. Nejméně jsou na českém trhu zastoupena antiparazitika: z celkem 21 registrací pro celou indikační skupinu jich v posledním čtvrtletí loňského roku bylo obchodovaných jen sedm. Seznam všech 427 nepostradatelných léčiv je možno nalézt v příloze 3 technické zprávy WHO [12]. Z těchto nenahraditelných léčiv jich v současné chvíli v České republice chybí 135 (tj. 32 %). Nejhůře jsou dotčena antiinfektiva (ze 119 nepostradatelných jich chybí 39), dermatologika (z celkem 21 nepostradatelných chybí 12) a již zmíněná antiparazitika (z 36 nepostradatelných chybí 30). Podrobný rozbor dle orgánových systémů je k dispozici k nahlédnutí a ke stažení na stránkách Arete‑Zoe. Nedostatek základních léčiv, a především infuzních a injekčních látek, není problémem pouze v České republice. Farmaceutický průmysl se od osmdesátých let dvacátého století podstatně změnil: farmaceutické společnosti se v důsledku vzájemného slučování rozrůstají [13] a řada funkcí je zadávána subdodavatelům v levnějších regionech převážně v Asii [14]. Globalizace s sebou přináší řadu změn, od možnosti získat levné zboží z druhého konce světa po nutnost toto zboží z druhého konce světa dovézt a taktéž dohlédnout na jeho přijatelnou kvalitu [15]. V tomto směru je nejvíce aktivní FDA, který aktivně kontroluje indické a čínské výrobce léčiv, než se jejich produkty dostanou na americký trh [16]; FDA také vede databázi léčiv, která na trhu chybějí [17], a každoročně připravuje zprávu pro Kongres [18]. V červenci 2016 pak Úřad pro zodpovědnou vládu (GAO) vydal rozsáhlou zprávu o příčinách nedostatku léčiv a způsobech dosažení nápravy [19]. V lednu 2016 vydala WHO zprávu [20], jakým způsobem je možno řešit nedostatek některých léků, a to jak ve vyspělých, tak v rozvojových zemích. Nedostatek postihuje především léčiva starší, s prošlými patenty, ovšem s náročným výrobním postupem. Příčiny jsou různé: zejména potíže se získáním chemických materiálů pro výrobu a problémy ve výrobě, omezený počet výrobců některých zdrojových chemikálií, administrativní opatření proti výrobci, a to především ze strany FDA proti výrobcům v Indii a Číně, a obchodní překážky bránící přístupu na trh. Řada starších léčiv je výrobci opuštěna z ryze obchodních důvodů. Novější léčiva ve stejné indikační skupině jsou výnosnější, byť ne vždy opodstatněná pro všechny skupiny pacientů. Studie z různých zemí jmenují nové technologie jako jednu z důležitých příčin nedostatku některých léčiv [21]. Bohužel, zdravotnické systémy ve vyspělých zemích, a tím spíše ne v zemích chudších, mají potíže definovat, jaká léčiva a v jakém množství jejich populace potřebují. V mnoha zemích nemocnice nakupují na základě nejnižší možné nabídky, bez možnosti výběru zdroje, distributora, cesty a způsobu dodání, kvality zabezpečení dodavatelského řetězce a bez přihlédnutí k dalším kritériím. Relativně nízký objem dodávek objednávaných na poslední chvíli v relativně malých množstvích v kombinaci s neustálým tlakem na cenu činí z některých nepostradatelných léčiv ztrátové produkty. Kromě notifikačních systémů a globální databáze léčiv ohrožených nedostatkem doporučuje WHO taktéž dohodu minimálních cen pro určité produkty, aby byla zajištěna jejich dostupnost v přiměřené kvalitě. GRAF 3 Podíl obchodovaných léčiv na českém trhu dle AT C skupin. AT C – Anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace léčiv
Jak je to s dostupností léků v České republice? 101 aktuálně Léky a pr ávo nenašla. Podrobná studie by měla sloužit jako jeden z podkladů pro přípravu novely zákona o léčivech. Prvním krokem k usměrnění debaty na dané téma je upřesnění toho, která léčiva na českém trhu jsou a která chybějí a z jakého důvodu tomu tak je. Analýza dat provedená naší společností [10] porovnává celkový počet registrací a počet obchodovaných registrací na českém trhu, a rovněž dostupnost léčiv na českém trhu se seznamem nezbytných léčiv Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO), tab. 1, graf 1−3 [11]. Z vizualizací je zřejmé, že některým léčivým látkám se dostává nebývalé pozornosti: vítězem s nejvyšším počtem 1 190 registrací (48 obchodovaných) se stal pregabalin, lék určený k léčbě úzkostných stavů, neuropatické bolesti a záchvatů. O tento lék je taktéž značný zájem na černém trhu. Nejpočetněji zastoupenými lékovými skupinami jsou přípravky pro nervový systém a dále pak léky pro onemocnění srdce a cév (graf 2). V jiných oborech je výběr a dostupnost léčiv nepoměrně chudší. Příkladem jsou dermatologika, antimikrobiální léčiva – obzvláště pro léčbu mykobakterií, antivirové přípravky, séra, imunoglobuliny a vakcíny, některé skupiny onkologických léčiv, imunosupresiva, anestetika a další. Nejméně jsou na českém trhu zastoupena antiparazitika: z celkem 21 registrací pro celou indikační skupinu jich v posledním čtvrtletí loňského roku bylo obchodovaných jen sedm. Seznam všech 427 nepostradatelných léčiv je možno nalézt v příloze 3 technické zprávy WHO [12]. Z těchto nenahraditelných léčiv jich v současné chvíli v České republice chybí 135 (tj. 32 %). Nejhůře jsou dotčena antiinfektiva (ze 119 nepostradatelných jich chybí 39), dermatologika (z celkem 21 nepostradatelných chybí 12) a již zmíněná antiparazitika (z 36 nepostradatelných chybí 30). Podrobný rozbor dle orgánových systémů je k dispozici k nahlédnutí a ke stažení na stránkách Arete‑Zoe. Nedostatek základních léčiv, a především infuzních a injekčních látek, není problémem pouze v České republice. Farmaceutický průmysl se od osmdesátých let dvacátého století podstatně změnil: farmaceutické společnosti se v důsledku vzájemného slučování rozrůstají [13] a řada funkcí je zadávána subdodavatelům v levnějších regionech převážně v Asii [14]. Globalizace s sebou přináší řadu změn, od možnosti získat levné zboží z druhého konce světa po nutnost toto zboží z druhého konce světa dovézt a taktéž dohlédnout na jeho přijatelnou kvalitu [15]. V tomto směru je nejvíce aktivní FDA, který aktivně kontroluje indické a čínské výrobce léčiv, než se jejich produkty dostanou na americký trh [16]; FDA také vede databázi léčiv, která na trhu chybějí [17], a každoročně připravuje zprávu pro Kongres [18]. V červenci 2016 pak Úřad pro zodpovědnou vládu (GAO) vydal rozsáhlou zprávu o příčinách nedostatku léčiv a způsobech dosažení nápravy [19]. V lednu 2016 vydala WHO zprávu [20], jakým způsobem je možno řešit nedostatek některých léků, a to jak ve vyspělých, tak v rozvojových zemích. Nedostatek postihuje především léčiva starší, s prošlými patenty, ovšem s náročným výrobním postupem. Příčiny jsou různé: zejména potíže se získáním chemických materiálů pro výrobu a problémy ve výrobě, omezený počet výrobců některých zdrojových chemikálií, administrativní opatření proti výrobci, a to především ze strany FDA proti výrobcům v Indii a Číně, a obchodní překážky bránící přístupu na trh. Řada starších léčiv je výrobci opuštěna z ryze obchodních důvodů. Novější léčiva ve stejné indikační skupině jsou výnosnější, byť ne vždy opodstatněná pro všechny skupiny pacientů. Studie z různých zemí jmenují nové technologie jako jednu z důležitých příčin nedostatku některých léčiv [21]. Bohužel, zdravotnické systémy ve vyspělých zemích, a tím spíše ne v zemích chudších, mají potíže definovat, jaká léčiva a v jakém množství jejich populace potřebují. V mnoha zemích nemocnice nakupují na základě nejnižší možné nabídky, bez možnosti výběru zdroje, distributora, cesty a způsobu dodání, kvality zabezpečení dodavatelského řetězce a bez přihlédnutí k dalším kritériím. Relativně nízký objem dodávek objednávaných na poslední chvíli v relativně malých množstvích v kombinaci s neustálým tlakem na cenu činí z některých nepostradatelných léčiv ztrátové produkty. Kromě notifikačních systémů a globální databáze léčiv ohrožených nedostatkem doporučuje WHO taktéž dohodu minimálních cen pro určité produkty, aby byla zajištěna jejich dostupnost v přiměřené kvalitě. GRAF 3 Podíl obchodovaných léčiv na českém trhu dle AT C skupin. AT C – Anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace léčiv
U elektrických přístrojů rozlišujeme: 1. živá část – jsou to části elektrického obvodu, kterými prochází elektrický proud a může zde tedy dojít k úrazu ( je to vodič pod napětím). 2. neživá část – jsou to části, kterými elektrický proud neprochází (krytí, ovladače, držadla..) Úraz nastává, projde-li lidským tělem nebo jeho částí elektrický proud. Můžeme zde použít Ohmův zákon (velikost proudu procházejícího vodičem je přímo úměrný napětí a nepřímo úměrný odporu). Je teda zřejmé, že elektrický úraz způsobuje elektrický proud vyvolaný napětím. Smrtelná hodnota proudu je pro střídavé napětí přibližně 10 mA, pro stejnosměrné napětí kolem 25 mA.. Odpor lidského těla se pohybuje v rozmezí 2 – 3 k podle vlhkosti a tloušťce pokožky. Pro lidský organizmus je nebezpečnější střídavý proud, který způsobuje ochrnutí dýchacích svalů a srdce. K tomu může dojít takto: 1. jedna část těla se dotkne neizolovaného fázového vodiče, který má vůči zemi napětí, a druhá část předmětu, který má se zemí vodivé spojení nebo stojíme na zemi (proud je omezován odporem pokožky, obutím a pak je odváděn do země) 2. jedna část těla se dotkne neizolovaného fázového vodiče a druhá neizolovaného nulovacího vodiče - tyto úrazy jsou vzhledem k předchozí skupině horší (proti proudu působí jenom odpor pokožky) ZŠChodov, Komenského 273.
Občanský zákoník (89/2012 Sb.) Škody je možné se dopustit: porušením dobrých mravů (§ 2909, úmyslné porušení) , porušením zákona (§ 2910, vlastní zavinění), porušením smlouvy (§ 2913, zavinění není vyžadováno). § (2) Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale. Absolutní právo, ať již osobní či majetkové, působí vůči každému, zatímco relativní právo působí jen mezi stranami (smlouvy). Zavinění. § 15. Úmysl. (1) Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel. a) chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo. b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. (2) Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem. § 16. Nedbalost. (1) Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel. a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo. b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl. (2) Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.
Občanský zákoník (89/2012 Sb.) Škody je možné se dopustit: porušením dobrých mravů (§ 2909, úmyslné porušení) , porušením zákona (§ 2910, vlastní zavinění), porušením smlouvy (§ 2913, zavinění není vyžadováno). § (2) Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost, nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale. Absolutní právo, ať již osobní či majetkové, působí vůči každému, zatímco relativní právo působí jen mezi stranami (smlouvy). Zavinění. § 15. Úmysl. (1) Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel. a) chtěl způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, nebo. b) věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn. (2) Srozuměním se rozumí i smíření pachatele s tím, že způsobem uvedeným v trestním zákoně může porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem. § 16. Nedbalost. (1) Trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel. a) věděl, že může způsobem uvedeným v trestním zákoně porušit nebo ohrozit zájem chráněný takovým zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí, nebo. b) nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl. (2) Trestný čin je spáchán z hrubé nedbalosti, jestliže přístup pachatele k požadavku náležité opatrnosti svědčí o zřejmé bezohlednosti pachatele k zájmům chráněným trestním zákonem.
Při pokusu o sdílení polohy došlo k chybě
Více informací
odkazuje na služby nejen od Seznam.cz.

© 1996–2024 Seznam.cz, a.s.

3259/5981,3254/5970,3252/5967,3218/5931