• Všechny velikosti
  • Velké
  • Malé
  • Barevné
  • Černobílé
  • Jen barevné
Jak je to s dostupností léků v České republice? 101 aktuálně Léky a pr ávo nenašla. Podrobná studie by měla sloužit jako jeden z podkladů pro přípravu novely zákona o léčivech. Prvním krokem k usměrnění debaty na dané téma je upřesnění toho, která léčiva na českém trhu jsou a která chybějí a z jakého důvodu tomu tak je. Analýza dat provedená naší společností [10] porovnává celkový počet registrací a počet obchodovaných registrací na českém trhu, a rovněž dostupnost léčiv na českém trhu se seznamem nezbytných léčiv Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO), tab. 1, graf 1−3 [11]. Z vizualizací je zřejmé, že některým léčivým látkám se dostává nebývalé pozornosti: vítězem s nejvyšším počtem 1 190 registrací (48 obchodovaných) se stal pregabalin, lék určený k léčbě úzkostných stavů, neuropatické bolesti a záchvatů. O tento lék je taktéž značný zájem na černém trhu. Nejpočetněji zastoupenými lékovými skupinami jsou přípravky pro nervový systém a dále pak léky pro onemocnění srdce a cév (graf 2). V jiných oborech je výběr a dostupnost léčiv nepoměrně chudší. Příkladem jsou dermatologika, antimikrobiální léčiva – obzvláště pro léčbu mykobakterií, antivirové přípravky, séra, imunoglobuliny a vakcíny, některé skupiny onkologických léčiv, imunosupresiva, anestetika a další. Nejméně jsou na českém trhu zastoupena antiparazitika: z celkem 21 registrací pro celou indikační skupinu jich v posledním čtvrtletí loňského roku bylo obchodovaných jen sedm. Seznam všech 427 nepostradatelných léčiv je možno nalézt v příloze 3 technické zprávy WHO [12]. Z těchto nenahraditelných léčiv jich v současné chvíli v České republice chybí 135 (tj. 32 %). Nejhůře jsou dotčena antiinfektiva (ze 119 nepostradatelných jich chybí 39), dermatologika (z celkem 21 nepostradatelných chybí 12) a již zmíněná antiparazitika (z 36 nepostradatelných chybí 30). Podrobný rozbor dle orgánových systémů je k dispozici k nahlédnutí a ke stažení na stránkách Arete‑Zoe. Nedostatek základních léčiv, a především infuzních a injekčních látek, není problémem pouze v České republice. Farmaceutický průmysl se od osmdesátých let dvacátého století podstatně změnil: farmaceutické společnosti se v důsledku vzájemného slučování rozrůstají [13] a řada funkcí je zadávána subdodavatelům v levnějších regionech převážně v Asii [14]. Globalizace s sebou přináší řadu změn, od možnosti získat levné zboží z druhého konce světa po nutnost toto zboží z druhého konce světa dovézt a taktéž dohlédnout na jeho přijatelnou kvalitu [15]. V tomto směru je nejvíce aktivní FDA, který aktivně kontroluje indické a čínské výrobce léčiv, než se jejich produkty dostanou na americký trh [16]; FDA také vede databázi léčiv, která na trhu chybějí [17], a každoročně připravuje zprávu pro Kongres [18]. V červenci 2016 pak Úřad pro zodpovědnou vládu (GAO) vydal rozsáhlou zprávu o příčinách nedostatku léčiv a způsobech dosažení nápravy [19]. V lednu 2016 vydala WHO zprávu [20], jakým způsobem je možno řešit nedostatek některých léků, a to jak ve vyspělých, tak v rozvojových zemích. Nedostatek postihuje především léčiva starší, s prošlými patenty, ovšem s náročným výrobním postupem. Příčiny jsou různé: zejména potíže se získáním chemických materiálů pro výrobu a problémy ve výrobě, omezený počet výrobců některých zdrojových chemikálií, administrativní opatření proti výrobci, a to především ze strany FDA proti výrobcům v Indii a Číně, a obchodní překážky bránící přístupu na trh. Řada starších léčiv je výrobci opuštěna z ryze obchodních důvodů. Novější léčiva ve stejné indikační skupině jsou výnosnější, byť ne vždy opodstatněná pro všechny skupiny pacientů. Studie z různých zemí jmenují nové technologie jako jednu z důležitých příčin nedostatku některých léčiv [21]. Bohužel, zdravotnické systémy ve vyspělých zemích, a tím spíše ne v zemích chudších, mají potíže definovat, jaká léčiva a v jakém množství jejich populace potřebují. V mnoha zemích nemocnice nakupují na základě nejnižší možné nabídky, bez možnosti výběru zdroje, distributora, cesty a způsobu dodání, kvality zabezpečení dodavatelského řetězce a bez přihlédnutí k dalším kritériím. Relativně nízký objem dodávek objednávaných na poslední chvíli v relativně malých množstvích v kombinaci s neustálým tlakem na cenu činí z některých nepostradatelných léčiv ztrátové produkty. Kromě notifikačních systémů a globální databáze léčiv ohrožených nedostatkem doporučuje WHO taktéž dohodu minimálních cen pro určité produkty, aby byla zajištěna jejich dostupnost v přiměřené kvalitě. GRAF 3 Podíl obchodovaných léčiv na českém trhu dle AT C skupin. AT C – Anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace léčiv
Jak je to s dostupností léků v České republice? 101 aktuálně Léky a pr ávo nenašla. Podrobná studie by měla sloužit jako jeden z podkladů pro přípravu novely zákona o léčivech. Prvním krokem k usměrnění debaty na dané téma je upřesnění toho, která léčiva na českém trhu jsou a která chybějí a z jakého důvodu tomu tak je. Analýza dat provedená naší společností [10] porovnává celkový počet registrací a počet obchodovaných registrací na českém trhu, a rovněž dostupnost léčiv na českém trhu se seznamem nezbytných léčiv Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO), tab. 1, graf 1−3 [11]. Z vizualizací je zřejmé, že některým léčivým látkám se dostává nebývalé pozornosti: vítězem s nejvyšším počtem 1 190 registrací (48 obchodovaných) se stal pregabalin, lék určený k léčbě úzkostných stavů, neuropatické bolesti a záchvatů. O tento lék je taktéž značný zájem na černém trhu. Nejpočetněji zastoupenými lékovými skupinami jsou přípravky pro nervový systém a dále pak léky pro onemocnění srdce a cév (graf 2). V jiných oborech je výběr a dostupnost léčiv nepoměrně chudší. Příkladem jsou dermatologika, antimikrobiální léčiva – obzvláště pro léčbu mykobakterií, antivirové přípravky, séra, imunoglobuliny a vakcíny, některé skupiny onkologických léčiv, imunosupresiva, anestetika a další. Nejméně jsou na českém trhu zastoupena antiparazitika: z celkem 21 registrací pro celou indikační skupinu jich v posledním čtvrtletí loňského roku bylo obchodovaných jen sedm. Seznam všech 427 nepostradatelných léčiv je možno nalézt v příloze 3 technické zprávy WHO [12]. Z těchto nenahraditelných léčiv jich v současné chvíli v České republice chybí 135 (tj. 32 %). Nejhůře jsou dotčena antiinfektiva (ze 119 nepostradatelných jich chybí 39), dermatologika (z celkem 21 nepostradatelných chybí 12) a již zmíněná antiparazitika (z 36 nepostradatelných chybí 30). Podrobný rozbor dle orgánových systémů je k dispozici k nahlédnutí a ke stažení na stránkách Arete‑Zoe. Nedostatek základních léčiv, a především infuzních a injekčních látek, není problémem pouze v České republice. Farmaceutický průmysl se od osmdesátých let dvacátého století podstatně změnil: farmaceutické společnosti se v důsledku vzájemného slučování rozrůstají [13] a řada funkcí je zadávána subdodavatelům v levnějších regionech převážně v Asii [14]. Globalizace s sebou přináší řadu změn, od možnosti získat levné zboží z druhého konce světa po nutnost toto zboží z druhého konce světa dovézt a taktéž dohlédnout na jeho přijatelnou kvalitu [15]. V tomto směru je nejvíce aktivní FDA, který aktivně kontroluje indické a čínské výrobce léčiv, než se jejich produkty dostanou na americký trh [16]; FDA také vede databázi léčiv, která na trhu chybějí [17], a každoročně připravuje zprávu pro Kongres [18]. V červenci 2016 pak Úřad pro zodpovědnou vládu (GAO) vydal rozsáhlou zprávu o příčinách nedostatku léčiv a způsobech dosažení nápravy [19]. V lednu 2016 vydala WHO zprávu [20], jakým způsobem je možno řešit nedostatek některých léků, a to jak ve vyspělých, tak v rozvojových zemích. Nedostatek postihuje především léčiva starší, s prošlými patenty, ovšem s náročným výrobním postupem. Příčiny jsou různé: zejména potíže se získáním chemických materiálů pro výrobu a problémy ve výrobě, omezený počet výrobců některých zdrojových chemikálií, administrativní opatření proti výrobci, a to především ze strany FDA proti výrobcům v Indii a Číně, a obchodní překážky bránící přístupu na trh. Řada starších léčiv je výrobci opuštěna z ryze obchodních důvodů. Novější léčiva ve stejné indikační skupině jsou výnosnější, byť ne vždy opodstatněná pro všechny skupiny pacientů. Studie z různých zemí jmenují nové technologie jako jednu z důležitých příčin nedostatku některých léčiv [21]. Bohužel, zdravotnické systémy ve vyspělých zemích, a tím spíše ne v zemích chudších, mají potíže definovat, jaká léčiva a v jakém množství jejich populace potřebují. V mnoha zemích nemocnice nakupují na základě nejnižší možné nabídky, bez možnosti výběru zdroje, distributora, cesty a způsobu dodání, kvality zabezpečení dodavatelského řetězce a bez přihlédnutí k dalším kritériím. Relativně nízký objem dodávek objednávaných na poslední chvíli v relativně malých množstvích v kombinaci s neustálým tlakem na cenu činí z některých nepostradatelných léčiv ztrátové produkty. Kromě notifikačních systémů a globální databáze léčiv ohrožených nedostatkem doporučuje WHO taktéž dohodu minimálních cen pro určité produkty, aby byla zajištěna jejich dostupnost v přiměřené kvalitě. GRAF 3 Podíl obchodovaných léčiv na českém trhu dle AT C skupin. AT C – Anatomicko-terapeuticko-chemická klasifikace léčiv
Artillery SW-X1
Artillery SW-X111 990 Kč
livli.czSkladem
Při pokusu o sdílení polohy došlo k chybě
Více informací
odkazuje na služby nejen od Seznam.cz.

© 1996–2024 Seznam.cz, a.s.

3218/5931