• Všechny velikosti
  • Velké
  • Malé
  • Barevné
  • Černobílé
  • Jen barevné
Ještě než se dostanu k vlastnímu řešení, chtěla bych napsat několik poznámek, které i trochu osvětlují, proč úkol posílám později: úkol se mi zdá velice těžký a dlouho jsem přemýšlela, jak jej vlastně zpracuji a nevěděla jsem, jak do toho (v některých momentech jsem měla dokonce dojem, že tento článek přepracovat kvalitně do podoby studijního textu do DiV je nemožné) při všem tomto přemýšlení se mi zdál tento úkol velice pracný a tak časově náročný, že je téměř nemožné tento úkol splnit v předpokládané kvalitě - myslím tím z mé strany - snad ani nejde „pro převedení textu do distanční podoby použít všechny vhodné prostředky uvedené ve studijním materiálu dlouho jsem bádala nad formou, kterou tento úkol zpracuji - nejde přece vše opisovat a přepisovat do podoby studijního textu, volila jsem proto pouze příklady, poslední prozaický důvod jsem si nechala na závěr - v úterý jsem dělala důležitou zkoušku v doktorandském studiu a ta byla přednější. Návrh na řešení případu. Sdělte studujícímu, že vypracování úkolu není nemožné. Důkazem jsou např. vypracované a schválené úkoly jeho kolegů. Můžete se studujícím souhlasit, že jde o úkol časově náročný a pracný, což je dáno charakterem disciplíny. Vypracování úkolu může studujícímu přinést cenné praktické poznatky, které by prostřednictvím jiného úkolu nezískal. Doporučte studujícímu, aby se zaměřil na podstatné informace v textu. Distanční text musí být srozumitelný, čtivý a aktivizující. Pokud studujícímu nevyhovuje časový harmonogram studia, nabídněte mu pomoc při sestavování individuálního studijního plánu. Dále studujícího upozorněte na to, že podobným problémům při studiu může předejít tím, že bude se svými tutory případně kolegy o dané situaci komunikovat. Pokud svému tutorovi včas sdělí, že má nějaké potíže, lze vše velmi snadno napravit. Tutor nemá takové prostředky, aby bez iniciativy studujícího zjistil, že má nějaké potíže. Vybídněte studujícího k tomu, aby navrhl takové řešení dané situace, které by mu nejvíce vyhovovalo.
Ještě než se dostanu k vlastnímu řešení, chtěla bych napsat několik poznámek, které i trochu osvětlují, proč úkol posílám později: úkol se mi zdá velice těžký a dlouho jsem přemýšlela, jak jej vlastně zpracuji a nevěděla jsem, jak do toho (v některých momentech jsem měla dokonce dojem, že tento článek přepracovat kvalitně do podoby studijního textu do DiV je nemožné) při všem tomto přemýšlení se mi zdál tento úkol velice pracný a tak časově náročný, že je téměř nemožné tento úkol splnit v předpokládané kvalitě - myslím tím z mé strany - snad ani nejde „pro převedení textu do distanční podoby použít všechny vhodné prostředky uvedené ve studijním materiálu dlouho jsem bádala nad formou, kterou tento úkol zpracuji - nejde přece vše opisovat a přepisovat do podoby studijního textu, volila jsem proto pouze příklady, poslední prozaický důvod jsem si nechala na závěr - v úterý jsem dělala důležitou zkoušku v doktorandském studiu a ta byla přednější. Návrh na řešení případu. Sdělte studujícímu, že vypracování úkolu není nemožné. Důkazem jsou např. vypracované a schválené úkoly jeho kolegů. Můžete se studujícím souhlasit, že jde o úkol časově náročný a pracný, což je dáno charakterem disciplíny. Vypracování úkolu může studujícímu přinést cenné praktické poznatky, které by prostřednictvím jiného úkolu nezískal. Doporučte studujícímu, aby se zaměřil na podstatné informace v textu. Distanční text musí být srozumitelný, čtivý a aktivizující. Pokud studujícímu nevyhovuje časový harmonogram studia, nabídněte mu pomoc při sestavování individuálního studijního plánu. Dále studujícího upozorněte na to, že podobným problémům při studiu může předejít tím, že bude se svými tutory případně kolegy o dané situaci komunikovat. Pokud svému tutorovi včas sdělí, že má nějaké potíže, lze vše velmi snadno napravit. Tutor nemá takové prostředky, aby bez iniciativy studujícího zjistil, že má nějaké potíže. Vybídněte studujícího k tomu, aby navrhl takové řešení dané situace, které by mu nejvíce vyhovovalo.
Tycho Brahe vytvořil rozsáhlé tabulky, zachycující polohu jednotlivých planet. na hvězdné obloze v různých ročních dobách. Tyto tabulky popisovaly velmi detailně subjektivně pozorovanou skutečnost. Tycho Brahe však nebyl natolik matematicky vybaven, aby z tohoto obrovského množství dat. byl schopen odvodit nějaké pravidlo. Tohoto úkolu se ujal Brahův současník a Rudolfův dvorní matematik Jan Kepler. (Začal zkoumáním dráhy planety Mars, což bylo velmi šťastné, neboť právě tato planeta. vykazuje značnou excentricitu své dráhy, narozdíl např. od dráhy Venuše.) Po šesti letech trpělivé práce, po smrti Brahově, který se již nedočkal plodů své práce, dospěl Kepler k řešení, které publikoval ve svém díle Astronomia Nova roku Musel pro to odvrhnout všechna vžitá dogmata, včetně toho nejzakořeněnějšího. Ať už se astronomové, astrologové, filosofové a teologové jakkoliv přeli, ať už věřili, že Slunce obíhá okolo Země nebo naopak, v jednom se vždy vzácně shodli. Dráhou, po které to či ono těleso obíhá, je kružnice, tato nejdokonalejší křivka. Bůh si jistě nemohl zvolit jinou křivku, než právě kružnici. Teprve když Kepler připustil, že dráha planet by nemusela být. nutně kružnice, ale její obecnější podoba, začaly mu výpočty konečně souhlasit s Brahovými čísly. (Uvědomíme-li si, že všechny poměrně náročné výpočty dělal ručně, nejen bez kalkulačky, ale i bez logaritmického pravítka, musíme smeknout.) Zdánlivá dráha planety Mars. na pozadí vzdálených hvězd.
Tycho Brahe vytvořil rozsáhlé tabulky, zachycující polohu jednotlivých planet. na hvězdné obloze v různých ročních dobách. Tyto tabulky popisovaly velmi detailně subjektivně pozorovanou skutečnost. Tycho Brahe však nebyl natolik matematicky vybaven, aby z tohoto obrovského množství dat. byl schopen odvodit nějaké pravidlo. Tohoto úkolu se ujal Brahův současník a Rudolfův dvorní matematik Jan Kepler. (Začal zkoumáním dráhy planety Mars, což bylo velmi šťastné, neboť právě tato planeta. vykazuje značnou excentricitu své dráhy, narozdíl např. od dráhy Venuše.) Po šesti letech trpělivé práce, po smrti Brahově, který se již nedočkal plodů své práce, dospěl Kepler k řešení, které publikoval ve svém díle Astronomia Nova roku Musel pro to odvrhnout všechna vžitá dogmata, včetně toho nejzakořeněnějšího. Ať už se astronomové, astrologové, filosofové a teologové jakkoliv přeli, ať už věřili, že Slunce obíhá okolo Země nebo naopak, v jednom se vždy vzácně shodli. Dráhou, po které to či ono těleso obíhá, je kružnice, tato nejdokonalejší křivka. Bůh si jistě nemohl zvolit jinou křivku, než právě kružnici. Teprve když Kepler připustil, že dráha planet by nemusela být. nutně kružnice, ale její obecnější podoba, začaly mu výpočty konečně souhlasit s Brahovými čísly. (Uvědomíme-li si, že všechny poměrně náročné výpočty dělal ručně, nejen bez kalkulačky, ale i bez logaritmického pravítka, musíme smeknout.) Zdánlivá dráha planety Mars. na pozadí vzdálených hvězd.
Při pokusu o sdílení polohy došlo k chybě
Více informací
odkazuje na služby nejen od Seznam.cz.

© 1996–2024 Seznam.cz, a.s.

3218/5932,3279/6026