• Všechny velikosti
  • Velké
  • Malé
  • Barevné
  • Černobílé
  • Jen barevné
ročník studia a mohl v roce 2014/2015 postoupit do 2. ročníku, musí: i.V průběhu akademického roku 2013/2014 získat nejméně 40 kreditů z předmětů typu A, B a C. U některých oborů je postup do druhého ročníku podmíněn vykonáním souborné postupové zkoušky (SPZ). Doporučujeme však 60 kreditů (vzhledem k povinnosti získat za studium 180 kreditů). ii.Splnění povinností (zisk kreditů) prokazuje student odevzdáním vlastnoručně podepsaného „Zápisového listu A (z portálu) nejpozději do do 11:00 hodin. Pokud student nahrazuje nesplněný předmět kategorie B nebo C jiným předmětem (ten musí mít stejnou nebo vyšší kreditovou hodnotu), označí viditelně oba tyto předměty v zápisovém listě. Požadovaný zápisový list je možné zaslat oskenovaný – řádně podepsaný – na  své studijní referentce nebo vhodit do schránek na studijním oddělení i mimo úřední hodiny. 2. BAKALÁŘSKÉ STUDIUM ROČNÍK BAKALÁŘSKÉHO STUDIA K tomu, aby student řádně ukončil 2. ročník studia a mohl v roce 2014/2015 postoupit do 3. ročníku, musí: i.V průběhu akademického roku 2013/2014 získat nejméně 40 kreditů z předmětů typu A, B a C nebo takový počet kreditů, aby jejich součet s počtem kreditů získaných v předchozím akademickém roce dosahoval alespoň 80. ii.Získat kredity za všechny podruhé zapsané předměty. iii.Splnění povinností (zisk kreditů) prokazuje student odevzdáním vlastnoručně podepsaného „Zápisového listu A (z portálu) nejpozději do do 11:00 hodin. Pokud student nahrazuje nesplněný předmět kategorie B nebo C jiným předmětem (ten musí mít stejnou nebo vyšší kreditovou hodnotu), označí tento předmět v zápisovém listě a připíše kód původního předmětu. 4.
ročník studia a mohl v roce 2014/2015 postoupit do 2. ročníku, musí: i.V průběhu akademického roku 2013/2014 získat nejméně 40 kreditů z předmětů typu A, B a C. U některých oborů je postup do druhého ročníku podmíněn vykonáním souborné postupové zkoušky (SPZ). Doporučujeme však 60 kreditů (vzhledem k povinnosti získat za studium 180 kreditů). ii.Splnění povinností (zisk kreditů) prokazuje student odevzdáním vlastnoručně podepsaného „Zápisového listu A (z portálu) nejpozději do do 11:00 hodin. Pokud student nahrazuje nesplněný předmět kategorie B nebo C jiným předmětem (ten musí mít stejnou nebo vyšší kreditovou hodnotu), označí viditelně oba tyto předměty v zápisovém listě. Požadovaný zápisový list je možné zaslat oskenovaný – řádně podepsaný – na své studijní referentce nebo vhodit do schránek na studijním oddělení i mimo úřední hodiny. 2. BAKALÁŘSKÉ STUDIUM ROČNÍK BAKALÁŘSKÉHO STUDIA K tomu, aby student řádně ukončil 2. ročník studia a mohl v roce 2014/2015 postoupit do 3. ročníku, musí: i.V průběhu akademického roku 2013/2014 získat nejméně 40 kreditů z předmětů typu A, B a C nebo takový počet kreditů, aby jejich součet s počtem kreditů získaných v předchozím akademickém roce dosahoval alespoň 80. ii.Získat kredity za všechny podruhé zapsané předměty. iii.Splnění povinností (zisk kreditů) prokazuje student odevzdáním vlastnoručně podepsaného „Zápisového listu A (z portálu) nejpozději do do 11:00 hodin. Pokud student nahrazuje nesplněný předmět kategorie B nebo C jiným předmětem (ten musí mít stejnou nebo vyšší kreditovou hodnotu), označí tento předmět v zápisovém listě a připíše kód původního předmětu. 4.
Nejmladší syn Boleslava II. po úmrtí svého otce roku 999 sám jen o vlásek unikl smrti, kterou mu chystal jeho nejstarší bratr, nový kníže Boleslav III. Spolu s matkou a zmrzačeným bratrem Jaromírem se Oldřich spasil jen rychlým útěkem do Německa ke králi Jindřichu II. Tyto trpké zkušenosti formovaly Oldřichovu povahu. Do Čech se vrátil Oldřich definitivně roku 1004, kdy Jaromír zasedl na knížecí stolec. Dynastii Přemyslovců v té době hrozilo vymření - Boleslav III. byl vězněn v Polsku, Jaromír děti mít nemohl a také manželství Oldřicha bylo bezdětné. A tehdy se prý vracel Oldřich jednou z lovu a uviděl krásnou Boženu, jak pere roucho u studánky , a zahořel k ní takovou láskou, že ji pojal za ženu staré manželství však nerozvázavše . Z nového sňatku se mu narodil syn Břetislav a jen díky tomu rod nevymřel. Roku 1012 vypuklo v Čechách povstání proti Jaromírovi, Oldřich se postavil do jeho čela a stal se knížetem. Podařilo se mu upevnit český stát i knížecí moc a dobýt i území Moravy (mezi lety ) ovládané Poláky. Jeho pokus připojit také západní Slovensko ztroskotal na odporu německého krále, ale Morava - kde za něj vládl syn Břetislav - už zůstala definitivně součástí českého státu. Nezkrotnou povahu i způsob, jakým jednal Oldřich se svým okolím, dobře ilustruje jmenování Šebíře pražským biskupem. Kosmas vypravuje, že Šebíř si své jmenování vysloužil tím, že uměl knížeti dobře posloužit a připravit mu lahodné zákusky z kančí oháňky. Roku 1033 došlo k novému střetu s římskoněmeckou říší, když Oldřich odmítl pomoc králi Konrádu II. při tažení do Polska. Konrád Oldřicha zajal a vládu v Čechách svěřil znovu Jaromírovi. Oldřich se naoko podrobil a slíbil vládu nad přemyslovským panstvím rozdělit - Jaromírovi vyčlenit úděl v Čechách, Břetislavovi postoupit Moravu. Jakmile se však vrátil na jaře 1034 do Čech, Jaromíra zajal a oslepil a Břetislav před rozzuřeným otcem prchl raději do ciziny. Oldřich tak nevybíravým způsobem obnovil svou vládu, ale zároveň zmařil Konrádovy plány na oslabení přemyslovského státu. Záhy poté však při bohaté tabuli, jejímž vždy byl ctitelem, mezi jídlem a pitím náhle zemřel . Portrét.
Nejmladší syn Boleslava II. po úmrtí svého otce roku 999 sám jen o vlásek unikl smrti, kterou mu chystal jeho nejstarší bratr, nový kníže Boleslav III. Spolu s matkou a zmrzačeným bratrem Jaromírem se Oldřich spasil jen rychlým útěkem do Německa ke králi Jindřichu II. Tyto trpké zkušenosti formovaly Oldřichovu povahu. Do Čech se vrátil Oldřich definitivně roku 1004, kdy Jaromír zasedl na knížecí stolec. Dynastii Přemyslovců v té době hrozilo vymření - Boleslav III. byl vězněn v Polsku, Jaromír děti mít nemohl a také manželství Oldřicha bylo bezdětné. A tehdy se prý vracel Oldřich jednou z lovu a uviděl krásnou Boženu, jak pere roucho u studánky , a zahořel k ní takovou láskou, že ji pojal za ženu staré manželství však nerozvázavše . Z nového sňatku se mu narodil syn Břetislav a jen díky tomu rod nevymřel. Roku 1012 vypuklo v Čechách povstání proti Jaromírovi, Oldřich se postavil do jeho čela a stal se knížetem. Podařilo se mu upevnit český stát i knížecí moc a dobýt i území Moravy (mezi lety ) ovládané Poláky. Jeho pokus připojit také západní Slovensko ztroskotal na odporu německého krále, ale Morava - kde za něj vládl syn Břetislav - už zůstala definitivně součástí českého státu. Nezkrotnou povahu i způsob, jakým jednal Oldřich se svým okolím, dobře ilustruje jmenování Šebíře pražským biskupem. Kosmas vypravuje, že Šebíř si své jmenování vysloužil tím, že uměl knížeti dobře posloužit a připravit mu lahodné zákusky z kančí oháňky. Roku 1033 došlo k novému střetu s římskoněmeckou říší, když Oldřich odmítl pomoc králi Konrádu II. při tažení do Polska. Konrád Oldřicha zajal a vládu v Čechách svěřil znovu Jaromírovi. Oldřich se naoko podrobil a slíbil vládu nad přemyslovským panstvím rozdělit - Jaromírovi vyčlenit úděl v Čechách, Břetislavovi postoupit Moravu. Jakmile se však vrátil na jaře 1034 do Čech, Jaromíra zajal a oslepil a Břetislav před rozzuřeným otcem prchl raději do ciziny. Oldřich tak nevybíravým způsobem obnovil svou vládu, ale zároveň zmařil Konrádovy plány na oslabení přemyslovského státu. Záhy poté však při bohaté tabuli, jejímž vždy byl ctitelem, mezi jídlem a pitím náhle zemřel . Portrét.
Při pokusu o sdílení polohy došlo k chybě
Více informací
odkazuje na služby nejen od Seznam.cz.

© 1996–2024 Seznam.cz, a.s.

3259/5980,3254/5971,3218/5932,3253/5969