• Všechny velikosti
  • Velké
  • Malé
  • Barevné
  • Černobílé
  • Jen barevné
Je tvořena nádrží s přírodní vodou a slouží k rituálnímu očištění osob nebo předmětů. Mikve by měla pojmout nejméně 762 litrů vody a měla by být dost hluboká, aby umožnila dospělému úplné ponoření. Ve starověkém Izraeli používali mikve kněží k rituální očistě před službou v Jeruzalémském chrámu. V současné době mikve slouží pro očistu ženy po menstruaci, po porodu či jiném krvavém výtoku. Ponoření do mikve je také nezbytnou součástí konverze k judaismu (musí je podstoupit konvertující muži i ženy). Ponořením v mikvi se dále rituálně očišťují některé druhy nádobí vyrobené nežidy před použitím v židovské kuchyni. Muži chodí do mikve zpravidla pouze před vysokými svátky (Roš ha-šana a Jom kipur) a poutními svátky za účelem duchovní přípravy a očisty. Rozšířený je také zvyk chodit do mikve před začátkem šabatu. Chasidský zvyk je chodit se ponořit každé ráno před ranní modlitbou. K ženské sekci moderní mikve je často připojen kosmetický salón nebo kadeřnictví. V minulosti byly mikve umísťovány do sklepů domů sousedících s modlitebnami. Tyto kamenné nádrže byly napájeny podzemními prameny, protože musely mít přirozený přítok a odtok vody. O zákonech rozhodujících o tom, jak se budují rituální lázně a jakého typu vody je možno použít, pojednává traktát Mikva ot v Mišně. V Izraeli bylo nalezeno několik mikví, které odpovídají stejným halachickým předpisům jako současné rituální lázně. V Česku slouží Židům k očistné lázni dvě mikve. Jedna je historická mikve v Praze (nachází se v sousedství Pinkasovy synagogy) a druhá od října 2006 v Brně, která vznikla ve sklepních prostorách domu na třídě Kapitána Jaroše patřícího židovské obci; musela být vybudována nově, neboť žádná historická lázeň se v Brně nedochovala..
Je tvořena nádrží s přírodní vodou a slouží k rituálnímu očištění osob nebo předmětů. Mikve by měla pojmout nejméně 762 litrů vody a měla by být dost hluboká, aby umožnila dospělému úplné ponoření. Ve starověkém Izraeli používali mikve kněží k rituální očistě před službou v Jeruzalémském chrámu. V současné době mikve slouží pro očistu ženy po menstruaci, po porodu či jiném krvavém výtoku. Ponoření do mikve je také nezbytnou součástí konverze k judaismu (musí je podstoupit konvertující muži i ženy). Ponořením v mikvi se dále rituálně očišťují některé druhy nádobí vyrobené nežidy před použitím v židovské kuchyni. Muži chodí do mikve zpravidla pouze před vysokými svátky (Roš ha-šana a Jom kipur) a poutními svátky za účelem duchovní přípravy a očisty. Rozšířený je také zvyk chodit do mikve před začátkem šabatu. Chasidský zvyk je chodit se ponořit každé ráno před ranní modlitbou. K ženské sekci moderní mikve je často připojen kosmetický salón nebo kadeřnictví. V minulosti byly mikve umísťovány do sklepů domů sousedících s modlitebnami. Tyto kamenné nádrže byly napájeny podzemními prameny, protože musely mít přirozený přítok a odtok vody. O zákonech rozhodujících o tom, jak se budují rituální lázně a jakého typu vody je možno použít, pojednává traktát Mikva ot v Mišně. V Izraeli bylo nalezeno několik mikví, které odpovídají stejným halachickým předpisům jako současné rituální lázně. V Česku slouží Židům k očistné lázni dvě mikve. Jedna je historická mikve v Praze (nachází se v sousedství Pinkasovy synagogy) a druhá od října 2006 v Brně, která vznikla ve sklepních prostorách domu na třídě Kapitána Jaroše patřícího židovské obci; musela být vybudována nově, neboť žádná historická lázeň se v Brně nedochovala..
Veřejnou správu je možné pokusit se definovat i negativně, a to za použití metody substrakce (odečítání), přičemž se vychází v podstatě z teorie dělby moci ve státě. Veřejná správa a zákonodárství: zákonodárství vytváří pro veřejnou správu právní rámec, ve kterém se může pohybovat. V demokratickém právním státě je zákonodárství veřejné správě nadřazeno. VS pak zajišťuje výkon zákonů; je tedy činností podzákonnou a výkonnou. Na straně druhé se VS určitými způsoby podílí na zákonodárné činnosti (např. zákonodárná iniciativa vlády či zastupitelstev krajů, tvorba podzákonných prováděcích právních předpisů či podíl na přípravě návrhů zákonů). Veřejná správa a soudnictví: obě činnosti mají některé shodné rysy – představují výkonnou činnost orgánů státu, tedy výkon, resp. provádění zákonů. Základní rozdíly mezi nimi pak spočívají jednak ve funkční stránce, jednak ve stránce organizační. Dále je v současné době zdůrazňováno, že je nutno nově pojmout i vztah vlády a veřejné správy, a vyjádřit rozdíl mezi nimi, neboť konstrukce spočívající v tom, že vláda je chápána jen jako nejvyšší orgán státní správy, resp. veřejné správy již v moderním právním státě neobstojí. Nutno doplnit, že nelze ztotožňovat moc výkonnou a veřejnou správu, neboť veřejná správa je toliko jednou ze součástí moci výkonné.
Při pokusu o sdílení polohy došlo k chybě
Více informací
odkazuje na služby nejen od Seznam.cz.

© 1996–2024 Seznam.cz, a.s.

3279/6027,3277/6022,3218/5931