• Všechny velikosti
  • Velké
  • Malé
  • Barevné
  • Černobílé
  • Jen barevné
Perská říše chystala odvetnou expanzi necelých deset let. Perská vojska vyrazila přes Egejské moře k pevninskému Řecku v roce 490 př. n. l. Velikost perského vojska donutila nejeden řecký stát složit své zbraně a přísahat věrnost Dareiovi I. (především ostrovy, k nimž se přiblížilo loďstvo). Směr perského výpadu byl víceméně jasný – cílem měly být Athény, které byly nejaktivnější v podpoře povstalců v Malé Asii. Athény začaly oslovovat jiné městské státy s prosbou o pomoc (mezi jinými i Spartu, kde se konaly náboženské slavnosti – slíbili pomoc až po jejich skončení). Athénské vojsko se připravilo na odpor na planině u Marathonu (vzdálena asi 40 km od Athén), kde se vylodila větší část perské armády. Díky dobré vojenské taktice athénského velitele Miltiada byla perská armáda sevřena do kleští a postupně ničena. Peršané nakonec ustoupili a odpluli zpět do Malé Asie. Na památku běhu vojáka Feidippida, který údajně běžel informovat Athéňany o úspěchu u Marathonu, se pořádají běžecké, marathonské, závody, které jsou i součástí olympijských her. Peršané se svého plánu na dobytí Balkánského poloostrova nevzdali. Do čela Persie se dostal král Xerxes, který začal budovat novou a ještě větší armádu. Ani v Řecku se nezahálelo. V Athénách prosadil politik Themistoklés, aby se začalo budovat mocné loďstvo (obchodní a válečné účely) a k němu náležející přístav v blízkosti města – Pireus, k němuž byla postavena cesta chráněná hradbami. Veslaři na lodích patřili k nejchudším obyvatelům, ale postupem času rostl jejich význam díky pozici v armádě.
Perská říše chystala odvetnou expanzi necelých deset let. Perská vojska vyrazila přes Egejské moře k pevninskému Řecku v roce 490 př. n. l. Velikost perského vojska donutila nejeden řecký stát složit své zbraně a přísahat věrnost Dareiovi I. (především ostrovy, k nimž se přiblížilo loďstvo). Směr perského výpadu byl víceméně jasný – cílem měly být Athény, které byly nejaktivnější v podpoře povstalců v Malé Asii. Athény začaly oslovovat jiné městské státy s prosbou o pomoc (mezi jinými i Spartu, kde se konaly náboženské slavnosti – slíbili pomoc až po jejich skončení). Athénské vojsko se připravilo na odpor na planině u Marathonu (vzdálena asi 40 km od Athén), kde se vylodila větší část perské armády. Díky dobré vojenské taktice athénského velitele Miltiada byla perská armáda sevřena do kleští a postupně ničena. Peršané nakonec ustoupili a odpluli zpět do Malé Asie. Na památku běhu vojáka Feidippida, který údajně běžel informovat Athéňany o úspěchu u Marathonu, se pořádají běžecké, marathonské, závody, které jsou i součástí olympijských her. Peršané se svého plánu na dobytí Balkánského poloostrova nevzdali. Do čela Persie se dostal král Xerxes, který začal budovat novou a ještě větší armádu. Ani v Řecku se nezahálelo. V Athénách prosadil politik Themistoklés, aby se začalo budovat mocné loďstvo (obchodní a válečné účely) a k němu náležející přístav v blízkosti města – Pireus, k němuž byla postavena cesta chráněná hradbami. Veslaři na lodích patřili k nejchudším obyvatelům, ale postupem času rostl jejich význam díky pozici v armádě.
Při pokusu o sdílení polohy došlo k chybě
Více informací
odkazuje na služby nejen od Seznam.cz.

© 1996–2024 Seznam.cz, a.s.

3120/5725,3178/5828,3122/5728