• Všechny velikosti
  • Velké
  • Malé
  • Barevné
  • Černobílé
  • Jen barevné
Chřipka na celém světě mír 
 
 
My, jako obyvatelé převážně severních území, věříme, že chřipka je především náš problém. No, možná i jiné země, kde v zimě padá sníh a teplota výrazně klesá pod to, co je pohodlné pro chůzi bez svrchního oblečení. Ve skutečnosti je chřipkový virus obecně vůči nachlazení lhostejný. Účinně působí jak na obyvatele Severu, tak na obyvatele Jihu.
 
 Pandemie španělské chřipky 
 
Dobrým příkladem je španělská chřipka, španělská chřipka. Nejmasivnější u nás známá pandemie chřipky vypukla v roce 1918 a zachvátila celý svět. Během pandemie zemřelo 42 milionů lidí, což v té době představovalo 2,8 % světové populace. Když se pozorně podíváme na procento úmrtí v různých zemích, s překvapením zjistíme, že „španělská chřipka“ řádila po celém světě. Trpěly jím všechny země Evropy, Afriky, státy Austrálie a Oceánie, Severní a Jižní Amerika a země Asie. Úmrtnost navíc nezávisela na geografické poloze státu, ale na tom, jak rozvinutý a početný byl.
 
 
V evropských zemích se úmrtnost pohybovala v průměru od 0,2 % do 1,7 % z celkové populace. Několik států utrpělo více než jiné: Řecko (2,4 %), Srbsko (4,2 %), Chorvatsko (3,2 %), Černá Hora (3,5 %) a RSFSR, tedy moderní Rusko (3,4 % nebo 3 miliony lidí!). Bohužel, už rok 1918 byl pro Rusko tak těžký, že není divu, že úmrtnost byla tak vysoká. Mezi další země světa patří Indie (7 %, s takovou populací a medicínou...), Mexiko a Afghánistán (6,9 %, úroveň rozvoje medicíny v roce 1918 zjevně ponechala mnoho přání), Samoa (nemoc zabrala životy čtvrtiny obyvatel země 37 tisíc lidí), Zambie (zemřel každý pátý obyvatel země).
 
 Chřipka v těchto dnech 
 
<img width=
Chřipka na celém světě mír My, jako obyvatelé převážně severních území, věříme, že chřipka je především náš problém. No, možná i jiné země, kde v zimě padá sníh a teplota výrazně klesá pod to, co je pohodlné pro chůzi bez svrchního oblečení. Ve skutečnosti je chřipkový virus obecně vůči nachlazení lhostejný. Účinně působí jak na obyvatele Severu, tak na obyvatele Jihu. Pandemie španělské chřipky Dobrým příkladem je španělská chřipka, španělská chřipka. Nejmasivnější u nás známá pandemie chřipky vypukla v roce 1918 a zachvátila celý svět. Během pandemie zemřelo 42 milionů lidí, což v té době představovalo 2,8 % světové populace. Když se pozorně podíváme na procento úmrtí v různých zemích, s překvapením zjistíme, že „španělská chřipka“ řádila po celém světě. Trpěly jím všechny země Evropy, Afriky, státy Austrálie a Oceánie, Severní a Jižní Amerika a země Asie. Úmrtnost navíc nezávisela na geografické poloze státu, ale na tom, jak rozvinutý a početný byl. V evropských zemích se úmrtnost pohybovala v průměru od 0,2 % do 1,7 % z celkové populace. Několik států utrpělo více než jiné: Řecko (2,4 %), Srbsko (4,2 %), Chorvatsko (3,2 %), Černá Hora (3,5 %) a RSFSR, tedy moderní Rusko (3,4 % nebo 3 miliony lidí!). Bohužel, už rok 1918 byl pro Rusko tak těžký, že není divu, že úmrtnost byla tak vysoká. Mezi další země světa patří Indie (7 %, s takovou populací a medicínou...), Mexiko a Afghánistán (6,9 %, úroveň rozvoje medicíny v roce 1918 zjevně ponechala mnoho přání), Samoa (nemoc zabrala životy čtvrtiny obyvatel země 37 tisíc lidí), Zambie (zemřel každý pátý obyvatel země). Chřipka v těchto dnech <img width=
Při pokusu o sdílení polohy došlo k chybě
Více informací
odkazuje na služby nejen od Seznam.cz.

© 1996–2024 Seznam.cz, a.s.

3275/6017,3277/6022